Co bychom měli vědět o půdě
Lidé, zvířata i rostliny jsou na zdravé půdě naprosto závislí.
Půda je základem zemědělství. Odborník na půdu Dr. Ulrich Hampl vysvětluje, jakou roli v ní hrají ti nejmenší tvorové a jak i necvičené oko dokáže rozpoznat úrodnou půdu, která je bohatá na humus.
Když jsme před nedávnem projížděli krajinou, všimli jsme si mnoha tmavých, holých polí. Je to v tomto ročním období normální?
Ulrich Hampl: Bohužel ano. Pole by měla být vždy osázená, a to i v zimě. Pokaždé, když jedu autem a vidím takovouto zemědělskou půdu, cítím smutek. Holá pole v zimě jsou jako otevřené rány ekosystému.
Půdou se zabýváte už 30 let. Co potřebuje, aby byla zdravá?
Ulrich Hampl: Jednoduše řečeno – aby byla půda zdravá, potřebuje rostliny. Ty jsou totiž potravou nejen pro lidi a zvířata, ale také pro půdu samotnou. V divoké přírodě, o kterou se lidé nestarají, není půda nikdy zcela holá, rostliny v ní stále rostou.
Holá pole v zimě jsou jako otevřené rány ekosystému.
Může laik pouhým pohledem na krajinu zjistit, v jakém stavu se půda nachází?
Ulrich Hampl: Ano, zkuste se na krajinu podívat očima včely, která hledá květy. Tak snadno zjistíte, zda je přírodní okolí rozmanité a má co nabídnout – či tomu tak není.
Rozsáhlá kultivovaná krajina působí často monotónně, i když je celá zelená.
Ulrich Hampl: To proto, že tam obvykle vůbec nerostou jeteloviny nebo bylinky; je to jen tráva hnojená průmyslovými hnojivy nebo dusíkem. To sice uživí krávy, ale určitě ne ostatní živočichy, kteří žijí v půdě a na ní.
Takže viditelná pustina je znamením pustého podzemního života?
Ulrich Hampl: Ano. Nízká rozmanitost rostlin znamená málo výživy pro půdní organismy. To dosvědčuje i pohled mikroskopem. Půda pocházející z monokulturních farem je mnohem méně biologicky rozmanitá než půda, kterou najdete na ekologických, regeneračních hospodářstvích.
Půdní živočichové tedy umírají hlady?
Ulrich Hampl: Přesně tak. Protože, stejně jako my, potřebují potravu s vysokou energetickou hodnotou. Často říkám zemědělcům: i když nemáte stodolu, musíte pěstovat krmivo pro zvířata. Konkrétně pro ta, co se nachází pod zemí, pro život v půdě.
Jakým způsobem vyživují rostliny život v půdě?
Ulrich Hampl: Rostliny pohlcují svými listy světlo a spolu s vodou a oxidem uhličitým ho přeměňují na energii. Tento proces určitě znáte jako fotosyntézu. Část látek pak rostliny uvolňují do půdy prostřednictvím svých kořenů.
Obsah humusu v půdě je klíčovým měřítkem jejího zdraví. V posledních 10 letech ale poklesl.
Mohl byste nám vysvětlit, jak to funguje?
Ulrich Hampl: Rostliny svými kořeny vylučují sloučeniny bohaté na energii a neustále tvoří tenké kořínky, kterými poskytují potravu půdním organismům. Musíme se postarat o to, aby rostliny v půdě kořenily, protože jen tak bude život v ní rozmanitý.
Je možné změřit, zda je půda dostatečně zdravá?
Ulrich Hampl: Klíčovým měřítkem zdraví půdy je obsah humusu. Během posledních deseti let se ale snížil. V orných půdách je až kriticky nízký; prokázal to průzkum, který provedlo německé ministerstvo zemědělství. Každý zemědělec může posoudit zdraví své vlastní půdy osvědčeným způsobem pomocí rýče. Zdravá půda kypí životem a snadno ji rozpoznáte podle kypré, hrudkovité textury.
Čím to, že v zemědělství převládla monokultura?
Ulrich Hampl: Odpověď je prostá – levné potraviny. A těch dosáhnete jen tehdy, pokud je pěstujete ve velkém množství a používáte minerální hnojiva a pesticidy. Nevýhodou je, že máme relativně málo hlavních plodin, mezi než patří převážně pšenice, cukrová řepa, kukuřice a ječmen. Existuje stále méně druhů, odrůd a meziplodin. Půda na tuto jednoduchou a jednotvárnou skladbu reaguje růstem plevele, proti kterému lidé bojují herbicidy. Při tomto způsobu pěstování je možné produkovat masové výnosy – nebo spíš bylo možné, protože je to rok od roku náročnější.
Co to z dlouhodobého pohledu udělá s půdou?
Ulrich Hampl: Půda ztrácí stále více humusu, což je špatné v mnoha ohledech. Humus kupříkladu chrání půdu před erozí. A to je stále naléhavější téma kvůli změnám klimatu a nárůstu přívalových dešťů, které zeminu odplavují. Půda bohatá na humus je nejen stabilnější, ale dokáže také lépe zadržovat vodu – a to je velmi užitečné během dlouhých období sucha.
Zemědělců ubývá. Takže ti, kteří zůstali, obhospodařují stále větší plochy.
Dlouhá období sucha představují jedno z nebezpečí způsobených změnou klimatu. To, a vydatné srážky, budou pro zemědělství představovat velkou výzvu. O půdu bychom proto měli důrazně pečovat. Podle vás je tedy šťastná půda taková, která obsahuje velké množství humusu?
Ulrich Hampl: Určitě. Půda potřebuje vitalitu a stabilní strukturu, aby mohla jako houba absorbovat a uchovávat vodu. Díky stabilní struktuře se půda mnohem lépe vyrovnává s vlhkými i suchými podmínkami. Potvrdila to i zpětná vazba, kterou jsme dostali po dlouhotrvajícím suchu v roce 2018.
Používání těžkých zemědělských strojů si na humusu také vybírá svou daň. Jejich extrémní hmotnost způsobuje zhutnění půdy. Proč jsou tyto stroje tak velké a těžké?
Ulrich Hampl: Zemědělců ubývá. Takže ti, kteří tu ještě jsou, obhospodařují stále větší plochy a s tím přirozeně roste poptávka po větších strojích. Dalším velkým problémem je utužení půdy (rozpad půdní struktury).
Jak můžeme situaci změnit k lepšímu?
Ulrich Hampl: Ekologickým zemědělstvím! (smích). Pokaždé jsem velmi zklamaný, když se toto téma v politice špatně chápe. Vždyť ekologičtí zemědělci mají na všechny tyto otázky jasné odpovědi už desítky let. Nepoužívají chemická a syntetická hnojiva, což pro ně znamená, že se o ni musejí správně starat, aby jim přinášela bohaté výnosy. Proto jim tolik záleží na její úrodnosti. A toho lze dosáhnout rozmanitostí plodin. Ideální je plodiny střídat jednu po druhé, a to ne 3 ale rovnou 7 různých druhů. Důležité jsou také meziplodiny a zelené hnojení, které aktivně vytváří a podporuje biodiverzitu na polích. V rámci ekologického zemědělství je také tolerován určitý plevel, který roste po boku hlavních plodin.
Takže bychom se plevele neměli zbavovat?
Ulrich Hampl: Uměním zemědělce je udržet hlavní plodinu a růst plevele v rovnováze, a to tak, aby byla úroda dostatečná.
Co dalšího je pro půdu ještě dobré?
Ulrich Hampl: Pokud to situace dovoluje, je vhodné kombinovat ekologické zemědělství s chovem zvířat. Krmné rostliny totiž mají silné kořeny. Pro zvýšení a zachování humusu v půdě lze použít i organická hnojiva.
V biodynamickém zemědělství se používají speciální přírodní metody. Je díky nim půda na těchto farmách zdravější?
Ulrich Hampl: Zemědělci s certifikací Demeter by řekli: No jistě! (smích). Tito hospodáři jdou ještě dál za hranicí ekologického zemědělství. Používají například biodynamické přípravky, které podporují růstové síly a život v půdě a pomáhají nastolit rovnováhu. Jedním z nich je roháček (rohový hnůj) nebo křemenáček, který zjednodušeně řečeno posiluje dozrávající účinky slunce. A pak samozřejmě kompostové preparáty, jež posilují rovnováhu organických hnojiv, aby půdě co nejvíce prospěly.
Náklady, které nám plynou kvůli dusičnanům v pitné vodě, by se měly připočítat k ceně konvenčně pěstovaných produktů.
V obchodech vždy seženeme pestrou nabídku potravin, jejichž cena se příliš nemění. Jak můžeme jako laici poznat, že se zdraví půdy reálně zhoršuje?
Ulrich Hampl: To je výborná otázka. Neúroda u nás v současné době nevede k vyšším cenám, tak daleko ještě nejsme. Většina potravin v obchodech pochází z konvenčního zemědělství, kvůli kterému máme v pitné vodě dusičnany a pesticidy ohrožující naše zdraví. Lidé, kteří o těchto problémech vědí, se jimi musí zabývat a zvýšit informovanost veřejnosti.
Fond půdní úrodnosti
Také v ekologickém zemědělství jsou zemědělci často pod takovým tlakem, že se nemohou zdraví půdy dostatečně věnovat. Fond úrodné půdy Švýcarské neziskové organizace pro ekologické zemědělství poskytuje 30 farmám s certifikací Demeter a ekologickým farmám v okolí Bodamského jezera finanční podporu a odborné poradenství. Všem těmto subjektům se uvolňují ruce, aby se o svou půdu mohly konečně postarat tak, jak chtějí. Dalším cílem organizace je podpora dialogu mezi účastníky, například prostřednictvím specializovaných školení, a zvyšování povědomí veřejnosti. Po ukončení pilotní fáze může Fond půdní úrodnosti fungovat až do roku 2024.
Kdo je Dr. Ulrich Hampl
Dr. Ulrich Hampl je agronom, zemědělský pedagog.
Jeden ze čtyř vedoucích jednotlivých projektů Švýcarské neziskové organizace pro ekologické zemědělství (Bio-Stiftung Schweiz).
