Vrba: Botanický profil rostliny

Vrba, latinsky Salix, je skupinou listnatých listnatých stromů, keřů a trpasličích keřů. Díky tuhým, silně rozvětveným kořenům, sahajícím až do spodní vody, se vrbám daří v suchém prostředí. Jejich rozsáhlý kořenový systém je dobře provzdušněný a drží půdu pohromadě, čímž brání erozi. A právě proto se vrby vysazují podél břehů, nábřeží a svahů. Existuje asi 400 druhů vrb, většina z nich v Evropě, severní Africe a na Středním východě. Jméno rodu Salix je údajně odvozeno z latinského salire (skočit), s odkazem na rychlý růst vrby.

Vrba je dvoudomý strom, což znamená, že samičí a samčí květy se vyvíjí na samostatných jedincích. Působivé květy mají podobu štíhlých květních shluků nebo klasů. Těm se říká jehnědy a raší zpravidla na jaře ještě před listy. Vrbové jehnědy se liší jak velikostí, tak barvou. Samičí jehnědy jsou menší a zelené barvy, zatímco větší samčí jehnědy jsou pokryty žlutými tyčinkami, díky nimž vypadají chlupatě. Doba květu je od dubna do května, přibližně ve stejnou dobu, kdy vrbu začínají obsypávat listy. Semena dozrávají od června do července a jsou pokryta dlouhými bílými chloupky, které jim pomáhají šířit se větrem.

Větve vrby se sklízejí od října do ledna. Kůra se oloupe z odříznutých větví a poté se jemně suší. Výtažky z vrbové kůry mají antimikrobiální a pokožku zklidňující vlastnosti. Ve Weledě vyrábíme výtažky z kůry několika různých druhů vrb, které následně využíváme pro výrobu naší přírodní kosmetiky.