Historici zpracovali fakta

Weleda, založená v roce 1921, se může chlubit dlouhou a úspěšnou historií. Část této historie však byla zastíněna diktaturou národní socialistické (nacistické) strany v Německu a druhou světovou válkou. Stejně jako mnoho jiných společností jsme se intenzivně zabývali situací společnosti Weleda v tomto období.

Jako antroposoficky orientovaná společnost se Weleda během nacistické diktatury opakovaně ocitla na pokraji zákazu výroby poté, co byla 1. listopadu 1935 v Německu zakázána Anthroposofická společnost. Weleda mohla v zemi pokračovat ve výrobě jen díky tomu, že byla švýcarskou společností a Švýcarsko zaujalo vůči nacistickému Německu neutrální postoj.

Historik Uwe Werner popisuje ve své knize Weleda from 1921 to 1945 (1) založení společnosti a její sociální, ekologickou a ekonomickou vizi. Zajímá se také o období mezi léty 1933 a 1945 a tuto dobu popisuje jako "přežívání v nelidském prostředí". Historik také vysvětluje, že přestože se podnik nezapojoval do aktivního odporu, lze hovořit o pasivní rezistenci. Podle jeho výzkumu se Weleda nepodílela na nelidské politice nacistické diktatury.

V roce 1943 dodala Weleda jednorázově německým ozbrojeným silám 20 kilogramů svého krému na ochranu proti mrazu (1). Dodávka byla zaslána na soukromou adresu Sigmunda Raschera v Mnichově. Ten byl v té době štábním lékařem německého letectva a pro SS, elitní stráž nacistické strany, prováděl tajné pokusy na vězních v koncentračním táboře Dachau. Rascher podroboval vězně pokusům s podchlazením a v souvislosti s tím používal i krém od Weledy. Vzhledem k míře utajení, které s tím souviselo, Weleda o použití krému nevěděla. Přišlo se na to až koncem 90. let 20. století. Společnost, která se o všem dozvěděla až se zbytkem veřejnosti, toho hluboce litovala a vydala písemnou omluvu neziskové organizaci Children of the Holocaust Campaign (německy Aktion Kinder des Holocaust – AkdH). Kromě toho Weleda zpřístupnila své firemní archivy k vědecké analýze, které se ujala katedra historie na univerzitě v Basileji. Historici (2) provedli důkladný výzkum a dospěli k závěru, že společnost Weleda o pokusech s krémem na ochranu proti mrazu nevěděla. 

Zahradnický mistr Franz Lippert (3) založil a spravoval zahradu léčivých rostlin Weleda ve městě Schwäbisch Gmünd. Na podzim roku 1940 se po 16 letech práce ve společnosti vzdal svého zaměstnání a o rok později, v září 1941, byl pověřen experimentálními pracemi v oblasti biodynamického pěstování v německém Výzkumném institutu (DVA) v Dachau. „Bylinková zahrada“, jak se jí říkalo, byla považována za součást koncentračního tábora, ale nacházela se mimo vlastní areál tábora. Lippert se snažil ulehčit situaci vězňů, o čemž svědčí i místopřísežná prohlášení (4) bývalých vězňů po skončení války. Zůstal na tomto pracovišti až do března 1945, přičemž se zde věnoval pouze biodynamickému pěstování rostlin. Podle průzkumu historika Uwe Wernera „je třeba Lipperta považovat také za svědka dlouholeté slepoty vůči režimu, na jehož nelidskou povahu upozornil příliš pozdě“. (5)

Po válce bylo civilní soudní řízení proti Lippertovi, vedené v rámci procesu denacifikace v Německu, v září 1948 zastaveno s odůvodněním, že „nečelí zcela žádnému obvinění“ (6).

Jakmile na podzim roku 1940 skončil jeho pracovní poměr ve společnosti Weleda, nedošlo již k žádnému dalšímu kontaktu mezi Lippertem a touto společností.

Nadace EVZ (německy Stiftung Erinnerung Verantwortung Zukunft) podporuje projekty, které se vyrovnávají s historií, vede kampaně za lidská práva a angažuje se v pomoci obětem nacistického režimu. Byla založena v roce 2000 a jejím úkolem je vyplácet odškodné lidem, kteří byli v tomto období vystaveni nuceným pracím.

Zakladatelský kapitál poskytl německý stát a německá podnikatelská komunita. Do EVZ přispěla také společnost Weleda, přestože nezaměstnávala žádné nuceně nasazené pracovníky ani se nepodílela na trestuhodných činnostech. Weleda se k nadaci připojila, aby uznala spoluodpovědnost německé podnikatelské komunity za bezpráví spáchané během nacistického režimu. Oficiální vyjádření vedení společnosti bylo následující: “Společnost Weleda AG nikdy ve své historii nezaměstnávala nuceně nasazené pracovníky, uznává však spoluodpovědnost Němců za bezpráví, které utrpěli nuceně nasazení dělníci za nacistické vlády během druhé světové války. Proto se koncem prosince 2000 připojila k nadaci, kterou iniciovala německá podnikatelská veřejnost, s příslušným příspěvkem.“

Fašismus, antisemitismus, nacionalismus a rasismus nemají v naší společnosti místo. Naše hodnoty a firemní kultura stojí v opozici vůči těmto hluboce nepopsatelným a nelidským způsobům myšlení a jednání. Kulturní rozmanitost je pro nás důležitá; je pro nás zdrojem inspirace a síly. Weleda skrze své dceřiné společnosti ve 22 zemích pečuje o respektující vztahy se všemi lidmi. Mezi naše zásady, kterými se řídíme od svého založení, patří:

• Myslíme, cítíme a jednáme holisticky.
• Přijímáme odpovědnost za své činy.
• Vytváříme důvěru prostřednictvím otevřenosti a upřímnosti.
• Fungujeme zdravým a efektivním způsobem, protože ekonomický úspěch umožňuje mnoho věcí.
• Inspirujeme lidi k víře v sílu přírody.

Zdroje:

(1) See Uwe Werner, Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus [Anthroposophists in the Time of National Socialism], p. 361.

(2) Prof. Dr. Heike Haumann, History Department, University of Basel, letter of 1 June 1998.

(3) See Uwe Werner, Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus [Anthroposophists in the Time of National Socialism], p. 330ff.

(4) See Uwe Werner, Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus [Anthroposophists in the Time of National Socialism], p. 332.

(5) See Uwe Werner, Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus [Anthroposophists in the Time of National Socialism], p. 285.

(6) See Uwe Werner, Anthroposophen in der Zeit des Nationalsozialismus [Anthroposophists in the Time of National Socialism], p. 334, note 122

Werner, Uwe: Anthroposophen im Nationalsozialismus (1933–1945) [Anthroposophists in National Socialism (1933–1945)], Oldenbourg Verlag, Munich, 1999.

Werner, Uwe: Das Unternehmen Weleda 1921–1945 [The Company Weleda 1921–1945], 1st edition, Berliner Wissenschafts-Verlag, Berlin, 2014.

Selg, Peter: Rudolf Steiner, die Anthroposophie und der Rassismus-Vorwurf [Rudolf Steiner, Anthroposophy and the Accusation of Racism], 1st edition, Verlag des Ita Wegman Instituts, Stuttgart, 2020.

Heisterkamp, Jens: Schatten der Vergangenheit [Shadow of the Past], Aktion Kinder des Holocaust [Children of the Holocaust Campaign]

Sonntags Zeitung, Arlesheim/Switzerland: Crème für KZ Weleda bedauert [Weleda Regrets Cream for Concentration Camp], in: Aktion Kinder des Holocaust, http://www.akdh.ch/ps/ps_05.html.

Anthroposophie gegen Rassismus [Anthroposophy Against Racism]

Stiftung EVZ – Erinnerung Verantwortung, Zukunft [Remembrance, Responsibility, Future Foundation]