Proč zubní pasty obsahují fluorid?
Jídelníček bez přebytečných cukrů a pravidelná, důkladná ústní hygiena – to jsou dva zásadní pilíře pro zdraví našich zubů. Tím třetím, a neméně důležitým, je denní příjem fluoridu. Tento stopový prvek posiluje nejen naše kosti, ale i zubní sklovinu. K tomu všemu zpomaluje růst bakterií, čímž se stává velmi ceněným pomocníkem v prevenci zubních kazů.
Ve Weledě čerpáme inspiraci z antroposofie a její principy začleňujeme také do vývoje našich produktů. V antroposofické medicíně je člověk považován za jednotu těla, mysli a duše. V tomto ohledu fluorid představuje silný impuls, který může vést až k narušení správného vývoje. Proto by se každý měl sám rozhodnout, kolik fluoridu jeho vlastní tělo potřebuje. A k tomu je potřeba se s problematikou fluoridu pořádně seznámit.
Fluorid nebo fluor?
Přestože se tyto dva pojmy často zaměňují, fluor a fluorid není to samé. Fluor je, stejně jako chlor, vysoce reaktivní chemický prvek v podobě plynu. Velmi rychle se slučuje s jinými prvky, a proto se v přírodě nevyskytuje volně, nýbrž nejčastěji ve formě sloučenin solí, které nazýváme fluoridy.
Fluoridy jsou pojmenovány podle další elementární látky, s níž se fluor slučuje. Existuje tak například fluorid sodný, draselný nebo vápenatý. Fluorid vápenatý se v přírodě volně vyskytuje v podobě fialového nebo zelenomodrého nerostu, jenž se nazývá fluorit či kazivec. Právě tento minerál je zdrojem fluoru, který se používá v řadě odvětví, v neposlední řadě i při výrobě zubních past.
Každá sůl má jiné vlastnosti, jako je například její rozpustnost ve vodě. Fluorid vápenatý je na rozdíl od fluoridu sodného ve vodě nerozpustný a díky tomu se považuje za bezpečnější. Z tohoto důvodu v našich výrobcích pro péči o dutinu ústní používáme právě v přírodě se vyskytující fluorid vápenatý ve vysoce zředěné formě, díky čemuž můžeme zákazníkům nabídnout šetrnou alternativu pro péči o zdravý chrup.
Jaká jsou rizika?
V malém množství má fluorid pozitivní účinky, nadměrný příjem však může být i škodlivý. Problém představuje zvlášť u dětí, u nichž při užívání vyššího množství hrozí riziko vzniku fluorózy. Toto zubní onemocnění se projevuje bílými, v horších stádiích až žlutohnědými skvrnami na zubní sklovině. Nejedná se přitom jen o kosmetický problém, zubní fluoróza rovněž snižuje odolnost vůči zubnímu kazu.
Potřeba fluoridu je velmi individuální
Každý člověk má jinou strukturu zubů, a proto každý vyžaduje také odlišné množství fluoridu. Odborníci považují za adekvátní příjem 0,05 mg fluoridu na každý kilogram tělesné hmotnosti denně. Důležité je říci, že fluorid nečerpáme jen ze zubních past a ústních vod, nachází se také v jídle a pití. Mezi potraviny s jeho obsahem patří zejména ryby, obiloviny, mléko a mléčné výrobky, ořechy (hlavně ty vlašské) nebo fluoridované soli a pitné vody. Požadovanou denní dávku fluoridu tak můžeme bezpečně pokrýt již samotnou stravou a tekutinami.
Kolik fluoridu je v zubních pastách?
Množství fluoridu v zubních pastách je regulováno zákonem: zubní pasty pro dospělé mohou obsahovat maximálně 0,15 % (1500 ppm), stejné množství je také zubními lékaři doporučováno pro děti od 6 let. Dětské zubní pasty (6 let a starší) se tak od těch pro dospělé liší pouze chutí.
Při užívání dávky 0,1 mg fluoridu na kilogram tělesné hmotnosti denně může na zubech, které dosud neprorazily, vzniknout fluoróza. Děti do 6 let by proto měly fluorid užívat v maximální denní dávce 0,05 %.
Fluoridová terapie pro lékařské účely
Předávkování fluoridem je velmi snadné, lékař nebo zubař by proto měl být maximálně opatrný a doplňky s jeho obsahem (jako jsou například tablety či kapky) předepisovat s vhodným dávkováním a trváním léčby. Dodatečné podávání fluoridu se doporučuje pouze při jeho nedostatku, je tedy velmi individuální. V úvahu by se měl brát i příjem z jiných zdrojů, jako jsou výše zmíněné potraviny a tekutiny.