Biodiverzita a její vliv na naše životy
Popsat téma biodiverzita je poněkud složité, na úvod tedy trošku teorie: biodiverzita označuje rozmanitost rostlinných a živočišných druhů z hlediska pestrosti v rámci genetiky, druhu (různé rostliny, zvířata a mikroorganismy) v určitém prostředí a ekosystému (různá stanoviště, jako jsou lesy, jezera či louky) na daném místě. Tyto tři úrovně – genetika, druhy a ekosystémy – společně vytváří biologickou rozmanitost, a tím pádem i veškerý život na naší planetě.
Kolik druhů tvorů se na Zemi vyskytuje, není přesně známo. Odhady se velmi liší, pohybují se od 5 do 100 milionů. Pouze zlomek z nich – asi 1,8 milionu druhů – byl dosud vědecky zaznamenán. Obrovské oblasti biodiverzity, takzvaná „horká místa“, se nachází v oceánech, tropických oblastech a starověké kultivované krajině. Biologická rozmanitost není rovnoměrná, na jejím rozmístění se podílí především klimatické a další geografické faktory, které v určitých regionech vedou k vysoké hustotě druhů, ekosystémů a genetických zdrojů. Například u tropických deštných pralesů se předpokládá, že obsahují 50-70 % všech rostlin a zvířat na naší planetě. Pouze v Brazílii lze přitom nalézt asi 56 000 různých druhů rostlin.
Na biodiverzitě závisí celé lidstvo
Každý druh na naší planetě je součástí systému, který se vyvíjel po miliony let. Často si to ani neuvědomujeme, ale výhod biologické rozmanitosti denně využíváme ve svůj prospěch i my. Rostliny a zvířata nám neposkytují jen výživu, ale tvoří také základ léků a nejrůznějších produktů. Dle vědců je to až 60 000 nejrůznějších druhů rostlin, jež se po celém světě využívají jak v tradiční, tak i moderní medicíně. Podstatné je také zjištění, že až 30 % světového zemědělského výnosu závisí na opylení hmyzem. Díky ekosystémům můžeme dýchat čerstvý vzduch, obdělávat úrodnou půdu a pít čistou vodu. Z té je ročně uloveno přibližně 100 milionů tun vodních organismů, jako jsou ryby, mušle a korýši (FAO, Stav světového rybolovu a akvakultury 2006).
„Weleda podporuje včely, i ty divoké. Bez nich totiž nemůžeme žít.“
Naše přirozené prostředí nám nabízí příležitosti nejen pro volný čas a rekreaci, ale také pro průmysl, jenž je přímo závislý na mnoha přírodních surovinách, jako je dřevo, oleje, minerály či přírodní barviva. Některé druhy dokonce slouží přímo jako modely pro technické inovace. Krásným příkladem může být výroba povrchů s „lotosovým efektem“, jimž se stala vzorem jedinečná samočisticí funkce lotosového květu.
Co je v sázce?
Jak je vidět, příroda je zkrátka základem našich životů. A vysoká biologická rozmanitost je nejdůležitějším principem přežití v přírodě, podporuje stabilitu a pomáhá k zajištění života na naší planetě i pro další generace. Příroda se dokáže vypořádat se změnami klimatu, novými onemocněními a škůdci pouze díky vysoké biodiverzitě a druhům s širokou genetickou rozmanitostí. Vyhynutí druhů je bohužel nevratné a představuje nevyčíslitelná rizika. Co myslíte, že se stane, až přestanou ekosystémy fungovat a přinášet nám své výhody? Až zanikne 10 % všech druhů? A co, až přijdeme o 60 %?
Míra vyhynutí je vlivem člověka mnohem vyšší, než je přirozené. Předpokládá se, že každý rok přestane existovat několik tisíc živočišných i rostlinných druhů, v současné době přitom hrozí vyhynutí až 26 tisícům. O zvířata, jako je delfínovec čínský, kozorožec pyrenejský nebo tygr javánský, jsme již nadobro přišli. Ohroženy jsou také celé populace mořských ryb a četné ekosystémy po celém světě. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) již v roce 1990 odhadovala, že bylo na celém světě zničeno 40 % tropického deštného pralesa. Ročně se dále ničí až kolem 13 milionů hektarů lesů. To vše je způsobeno především intenzivním zemědělstvím, které vede ke ztrátě mnoha odrůd zemědělských rostlin. Z nich je dnes zaniklých neuvěřitelných 75 %.
například divoká sbírka arniky, u Weledy jsou certifikovány všechny rostliny pocházející z divoké sbírky.
nemůžeme bez nich žít, Weleda podporuje včely a divoké včely.
Ryby významně přispívají ke globální potravinové bezpečnosti
Weleda podporuje biologickou rozmanitost
Jádrem přírodní kosmetiky Weleda jsou právě přírodní suroviny. I z toho důvodu pěstuje společnost pro své produkty ingredience prostřednictvím ekologických metod a ploše o rozloze téměř 248 kilometrů čtverečních (což odpovídá skoro 35 tisícům fotbalových hřišť). Přispívá tak rovněž k podpoře zdraví půdy a zachování biologické rozmanitosti, protože bez biodiverzity by nemohly produkty Weleda existovat.
„Zahrady Weleda: Chceme biodiverzitu nejen chránit, ale také ji rozvíjet.“
Zodpovědnost každého z nás
Ať už jde o arniku, palmový olej nebo kávu – pěstování a obchod s přírodními ingrediencemi a surovinami často způsobují ekologické i sociální problémy. Není náhodou, že v souvislosti s nákupem, výrobou a prodejem přírodních produktů vzrůstají obavy o pracovní podmínky a dopad na životní prostředí. Četné případové studie ekologické organizace Greenpeace ukázaly, že mnoho společností zneužívá svou moc porušováním lidských práv a enviromentálních standardů. Zpráva Greenpeace s názvem „Justice for People and Planet“ z roku 2018 dokumentuje firemní pochybení týkající se odlesňování, znečištění vody a ovzduší, chemických a jaderných nehod a porušování domorodých práv. Jejím cílem je uvědomit spotřebitele, že právě oni mají největší sílu – sílu poptávky. To, co jako spotřebitelé požadujeme a rozhodnutí o nákupu, která přijímáme, určují, jaké výrobky se nakonec na trh dostanou. Stále více lidí tak přebírá osobní zodpovědnost za nakoupené produkty s vědomím, že neovlivňují pouze tržní ekonomiku, ale také osud životního prostředí a blahobyt lidí.
Příkladem mohou být léčivé rostliny
Dodavatelské a hodnotové řetězce spojují společnosti po celém světě, často na několika kontinentech současně. Jsou to globálně působící společnosti, které nakupují suroviny, ale i práci a služby pro výrobu svých produktů a otevírají tak nové trhy a výrobní místa, jež mohou kvůli odlišným podmínkám právního rámce a minimálním ekologickým a sociálním standardům způsobovat ekologické a sociální problémy. To platí nejen pro rozvojové, ale i bohatší země.
Po celém světě se využívá až 60 000 druhů rostlin jako léčivých složek. Podle Světového fondu na ochranu přírody vstupuje na mezinárodní trh každý rok více než 400 000 tun léčivých rostlin s tržní hodnotou více než 1 miliarda EUR (Heilkraft der Natur, 2015). Německo ročně spotřebuje asi 45 000 tun léčivých rostlin, čímž zaujímá nejvyšší pozici v Evropě. Čtyři pětiny těchto rostlin se přitom nachází ve volné přírodě – bez certifikace či monitorování. Přibližně 15 000 druhů je dnes ohroženo jen kvůli nadměrnému využívání a ztrátě přirozeného stanoviště. Když se přidá ještě neopatrná sklizeň a manipulace, důsledky mohou být velmi vážné. Pokud tyto rostlinné druhy zaniknou, nebudou již v zemích svého původu k dispozici pro výrobu léčiv, ani pro hospodářství či mezinárodní spotřebitele.
„Ve Weledě jsou všechny rostliny pocházející ze sběru ve volné přírodě certifikovány.“
Standardy pomáhají rostlinám a zvířatům, ale co lidé?
Z ekologického hlediska jsou organické standardy tou nejlepší volbou. Přísné pokyny sdružení ekologických pěstitelů jsou dokonce ještě vyšší než ty, které stanovuje zákon. Ze sociálního hlediska existuje celá řada certifikačních standardů, jež se zabývají lidskými právy (například standard sociální odpovědnosti SA 8000). Na druhou stranu jsou tu také zemědělská sdružení, která pracují v rámci pracovního práva v zemi svého původu, aniž by splňovala další sociální kritéria. Může tak být obtížné sledovat ohromné množství nejrůznějších certifikací. Právě tady má velkou hodnotu Ecolabel Index, největší adresář svého druhu, který sdružuje více než 460 certifikací z téměř 200 zemí a 25 sektorů.
Společný cíl mezinárodních organizací
Osud živočišných a rostlinných druhů není jen v rukou jednotlivců, ale i celých organizací. Ty si kladou ochranu biodiverzity za prioritu číslo jedna.
Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD) je nejkomplexnější závaznou mezinárodní dohodou o ochraně biodiverzity a udržitelném využívání přírodních zdrojů. Byla přijata po prvním světovém summitu o životním prostředí v Rio de Janeiro v roce 1992 a od té doby podepsána více než 190 zeměmi. Třemi základními cíli úmluvy jsou ochrana biodiverzity, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé sdílení jejích výhod.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vydává každé 2 roky takzvaný „červený seznam“, nejznámější a nejspolehlivější indikátor zdraví celosvětové biodiverzity. V tomto seznamu jsou regionálními odborníky hodnocena a aktualizována rizika vyhynutí různých živočišných a rostlinných druhů podle řady stanovených kritérií.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) je mezinárodní nevládní organizací usilující o ochranu biologické rozmanitosti a udržitelné využívání přírodních zdrojů s více než 50letou tradicí. Je aktivní ve více než 100 zemích a podporuje tisíce projektů ochrany a životního prostředí po celém světě.
Union for Ethical BioTrade (UEBT) je neziskovou organizací, která byla založena jako odnož úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) a konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Jde o celosvětově uznávaný standard, který stojí na 4 základních pilířích: zachování biodiverzity a udržitelného získávání a využívání surovin; spravedlivém zacházení a ohodnocení všech partnerů v dodavatelském řetězci; zavedení systému, který identifikuje původ přírodních složek; přijetí konkrétních opatření, která zamezí nedovolenému využívání půdy.
