Přírodní kosmetika díl 2. - jaké látky využívá přírodní kosmetika?

Základem přírodní kosmetiky je, samozřejmě, její přírodní složení. Produkty jsou tak oproštěny od látek, které by na naše tělo mohly mít neblahý vliv. Protože přes svou kůži absorbujeme do krevního řečiště až 60 % všeho, co na ni naneseme, je na místě se používanou kosmetikou zaobírat víc do hloubky. Které látky jsou těmi nejhoršími „škodiči“ a jakým způsobem je lze v našich oblíbených produktech nahradit?

Přestože je ropa přírodní látkou, její deriváty naší pokožce nepřináší žádné benefity. Paraffinum Liquidum, minerální olej vznikající jako vedlejší produkt při těžbě ropy, se v kosmetických produktech používá jako změkčovadlo. Na druhou stranu ale na pokožce vytváří nepropustný film, čímž ucpává póry a znemožňuje vstřebávání jiných aktivních látek. Výsledkem tak může být nejen vznik akné, ale i předčasné stárnutí pokožky. Samotné deriváty ropy navíc nevytváří žádnou přidanou hodnotu, jelikož postrádají jakékoliv živiny.

Výbornou alternativou, která se v přírodní kosmetice využívá, je bambucké a kakaové máslo. Na rozdíl od Paraffinum Liquidum jsou rostlinná másla skvělými pomocníky při hydrataci a výživě pokožky. Obsahují totiž vysoké procento mastných kyselin, ale také kyselinu linolovou, která pomáhá budovat ochrannou bariéru kůže. Bambucké máslo je navíc zcela hypoalergenní, a je tak vhodné i pro osoby s citlivou pokožkou či děti.

Průmyslová pěnidla mají v kosmetických produktech jeden hlavní úkol: pěnit, pěnit a zase pěnit. Najít je tak můžeme v šamponech či mýdlech, po jejichž použití nám v dlaních zůstane krásná, hutná a nadýchaná pěna. Není však všechno zlato, co se třpytí! Sulfáty, nejčastěji pak SLS (Sodium Lauryl Sulfate) a SLES (Sodium Laureth Sulfate), narušují přirozenou ochrannou bariéru pokožky, vysušují ji a způsobují její šupinatění nebo vznik lupů. Paradoxně tak v případě použití ve vlasových šamponech či kondicionérech mohou vést i k problému, proti kterému se samotný produkt snaží bojovat. Ve vztahu k pokožce jsou velmi dráždivé, citlivější osoby by se jim proto měly pokud možno vyhýbat.

Produkty bez SLS a SLES dnes naštěstí nejsou ničím neobvyklým. A to díky jejich přírodní alternativě, jakou je Sodium Coco Sulfate (SCS) a Coco Glucoside. Obě tyto látky, získané z kokosového oleje, můžeme najít jak v přírodních šamponech, tak i odličovacích přípravcích či sprchových gelech. Zastávají přitom funkci přírodního emulgátoru, díky němuž lze vytvořit kompaktní čisticí prostředek obsahující zároveň olej i vodu. Jak SCS, tak Coco Glusoside jsou navíc plně biologicky odbouratelné a neškodné pro životní prostředí.

Vůně je to, co na nás při výběru kosmetiky často i nevědomky působí. Syntetická parfemace, ve složení skrytá pod slovíčky perfume, aroma či fragrance, v sobě může zahrnovat až několik tisíc dalších ingrediencí. Bohužel mezi ně nepatří jen látky dané vůně, ale také fixátory, které mají za úkol udržovat aroma po co nejdelší dobu. Velmi často se tak prostřednictvím parfémů, ale i nejrůznějších krémů dostanou na naši pokožku toxické chemikálie způsobující celou řadu zdravotních problémů – od alergických reakcí až po narušení hormonální rovnováhy. Bylo také prokázáno, že syntetická parfemace ovlivňuje vnímání přirozených feromonů a tím i výběr partnera.

Přírodní vůně, na rozdíl od těch syntetických, sice nevydrží na pokožce tak dlouho, na druhou stranu ale nepředstavují riziko pro naše zdraví. Nejčastěji se v přírodní kosmetice používají květové vody nebo koncentrovanější éterické oleje získané ze silic rostlin. Kromě vůně však v sobě skrývají mnohem víc. Obsahují totiž i účinné látky, kterými se samotná rostlina pyšní. Většina éterických olejů má silné antibakteriální a antiseptické účinky, posiluje imunitu přirozenou cestou a působí také pozitivně na naši psychiku.

Silikony mají své stálé místo především ve vlasových produktech. A ne bezdůvodně. Kolem vlasu totiž vytváří neproniknutelný film, díky kterému jsou kadeře krásně hladké, lesklé a navíc i odolné vůči teplu a UV záření. Najít je však můžeme také v pleťových přípravcích, kde mají za úkol vyhlazovat jemné vrásky. Přestože je tato syntetická látka hypoalergenní, může mít na naše tělo negativní dopad. Silikony mají při dlouhodobém používání sklon k vrstvení a vytvoření filmu, který z vlasů či pokožky nelze smýt vodou. To, co bylo na začátku bonusem, se náhle stává nevýhodou. Obalený vlas nemůže dýchat, láme se a nedokáže vstřebávat jiné, pro své zdraví potřebné látky. Velkou nevýhodou silikonů je navíc jejich špatná biologická odbouratelnost a my tak nákupem produktů s jejich obsahem vytváříme další zbytečnou zátěž pro naši planetu.

Alternativou k silikonům je rostlinný glycerin. Díky účinkům podobným silikonům tvoří podstatnou součást snad všech přírodních šamponů, kondicionérů ale i tělových či pleťových krémů. Tento „přírodní silikon“ se získává z rostlinných olejů a je pokožkou velmi dobře snášen. Váže na sebe vlhkost a tu pak vpravuje do vnějších vrstev kůže, čímž zaručuje tolik důležitou hydrataci. Na pokožce či vlasech zároveň vytváří neviditelný film, který je chrání před vnějšími vlivy.    

Další články o přírodní kosmetice naleznete zde.